V polovině června navštívily dvě desítky akademiků, energetiků a komunálních zastupitelů sdružených v Síti energetické účinnosti bavorské město Hassfurt, které je vzorovým příkladem, jak zajistit kompletní spotřebu energií měst z obnovitelných zdrojů.
Motivováno krizovými situacemi v jaderných elektrárnách po světě se Německo rozhodlo k odchodu od jaderné energie ve prospěch obnovitelných zdrojů (OZE). Hassfurt, město škol a průmyslových podniků, se stal laboratoří, kde se energetická transformace tvoří a testuje v reálném čase.
Základem je kombinace fotovoltaiky, větrných elektráren, bioplynové stanice, výroby vodíku z přebytečné energie z OZE a kogenerace, to vše zastřešené moderním řídícím střediskem, jehož úkolem je kromě stabilizace sítě, řízení výroby a distribuce energie i obchodování na denním a vnitrodenním trhu. Jen zde pracuje 6 osob, z toho 2 se věnují bezpečnosti sítě a ochraně před hackerskými útoky.
Díky tomu město vyrábí 250 % svojí spotřeby, vše z OZE. Více než 25 000 domácností tak mohlo přejít z plynu na obnovitelné zdroje. Důraz na dekarbonizaci odráží i fakt, že veškerá nová bytová výstavba je vytápěna pomocí tepelných čerpadel. Ta využívají předehřátou vodu z fototermických kolektorů, kterou čerpadlo jen dohřívá.
V ČR už dnes narážíme na klíčový problém při využívání OZE, a tím je zajištění kontinuálního zásobování energiemi. Jak to řeší v Hassfurtu? Když nefouká vítr či nesvítí slunce, může město využít energie nahromaděné v bateriovém úložišti, případně vodík, který se přidává k zemnímu plynu. Německá potrubní síť už nyní připouští příměs až 10 % vodíku. Lze očekávat, že v nedaleké budoucnosti bude možné přidávat do plynu tam, kde síť není starší 20 let, až 30 % vodíku.
Pro energetiky z českých měst a obcí je vodík zatím jen odrážkou ve výčtu možností OZE. V Hassfurtu jsou o krok dál. „Výroba vodíku v tomto množství není rentabilní, jedná se spíše o okrajovou záležitost,“ přiznává ředitel městského energetického podniku Norbert Zoesch a dodává, „ale až bude moci vodík využívat i nákladní doprava, pak už to bude o hodně zajímavější. Firma, která zde zařízení provozuje, je financována z darů firem i jednotlivců, kteří jsou ochotni platit vyšší ceny za energie. Pro město je důležitý výzkumný aspekt: víme, že výroba je možná a v budoucnu bude díky přínosu z emisních povolenek i výroba levnější.“
České návštěvníky studijní cesty zajímalo, jak postupovalo město při prosazování těchto progresivních opatření. „V Hassfurtu je kladen velký důraz na komunikaci s občany, každý takový projekt musí být přínosem pro komunitu. Každoročně město organizuje Dny hassfurtské energie, vydává čtvrtletník s informacemi o městské energetice,“ vysvětluje starosta města Rudi Eck. Plánují zde i zakoupení flotily elektroaut, která si budou moci občané bez vlastního auta od města bezplatně vypůjčit. Místní se mohou do aktivit zapojit i finančně, např. na větrných elektrárnách se podílí 25 %. Výsledným efektem těchto snah je vysoké procento obyvatel, jenž využívají zelenou místní energií, jen 7 % odebírá energie od jiného dodavatele.
Zde je důležité připomenout, že v Německu mohou být města vlastníky veškerých distribučních síti. Nejsou tedy „připoutání“ k žádnému velkému hráči či dokonce hráčům na poli distribuce a nejsou tak hned na startu v konkurenční nevýhodě.
Kde vedení města vidí klíč k úspěchu? V nikdy nekončící komunikaci s občany, v politické stabilitě (starosta a ředitel městského energetického podniku spolupracují již 16 let), v ochotě investovat, pouštět se do nových věcí. Významně pomáhá i sdružování měst v tzv. Sítích klimatické ochrany, kde členové diskutují o nových řešeních a konkrétních výsledcích. Důležité je i zapojení privátního sektoru.
Velmi zajímavý byl i pohled z úrovně Společnost pro realizaci projektů obnovitelných technologií (GUT) v okrese Haßberge mbH, ve kterém se kromě Hassfurtu angažuje dalších 25 obcí z tohoto okresu s celkem 85 000 obyvateli. Cílem společnosti je energetická neutralita do roku 2030. „Jak vypadá snesitelná energetická transformace pro všechny? Klíčem je podobný model jako v Hassfurtu: výstavba FVE na 3 % polí s horší bonitou půdy, která není příliš vidět a kterou zemědělci či obce pro tento účel poměrně ochotně poskytnou a výstavba 15 až 20 větrných elektráren do konce roku 2030, to celé zastřešeno obchodním modelem komunální společnosti, která určuje ceny, a tudíž je zárukou odolnosti vůči globálním cenám energie. Navíc bez dotace,“ shrnuje plány GUT Marco Siller, ředitel společenství.
Šlo by podobný model zavést i u nás? Na tuto otázku měli zástupci Aše, Kladna, Pilníkova a Tábora rozdílné názory, na čem se však shodli je, že nyní většina občanů není připravena na podobné změny, protože to u nás není politické téma. Přesto už i tady dochází k pozvolným změnám. V Aši zakládají městkou energetickou společnost. Díky zpracované energetické koncepci ví, že pro ně bude výhodné se zaměřit na výrobu bioplynu, ale že velkým tématem bude v budoucnu i geotermální energie. Kladno je v otázce energetických úspor jedním z neprogresivnějších měst v ČR, Tábor je připraven do roku 2030 dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého o 40 % ve srovnání s rokem 2010.
Všichni účastníci včetně členů Sítě energetické účinnosti však hodnotili cestu jako mimořádně přínosnou.
Síť energetické účinnosti vznikla v roce 2022 díky podpoře projektu Přeshraniční výměna zkušeností se snižováním energetické náročnosti podpořeného z programu EUKI. Na projektu se společně s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (ČVUT UCEEB) podílí Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) a Center for Excellence for Cogeneration Technologies se sídlem v bavorském Ambergu, při Osbayerische Technische Hoschule Amberg, Weiden (OTH-AW).