Součástí projektu Přeshraniční výměna zkušeností v oblast zvyšování energetické účinnosti, podpořeného z prostředků EUKI, jsou kromě setkávání starostů, také odborné konzultace z oblasti energetiky, které členům Sítě energetické účinnosti poskytuje v rámci projektu Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Na projektu se podílí i univerzita v Ambergu (OTH Amberg) a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES)
Během letních měsíců se zástupci UCEEB sešli se starosty Pilníkova, Sázavy, Jílového u Prahy, Bystříce, Letohradu či Mníšku pod Brdy, aby společně s nimi posoudili nastavení energetiky obce především v souvislosti s nynější situací na trhu s energiemi. Ačkoli se liší počtem obyvatel, v této době řeší podobné problémy: Kde by se dalo ušetřit? Co s odpady? Máme jít do komunální energetiky? Decentralizovat vytápění, nebo se zkusit dohodnout s teplárnou?
V polovině záři tohoto roku proběhlo podobné setkání i v Týnci nad Sázavou, kde žije téměř 6.000 obyvatel, městě s velkou průmyslovou tradicí, působí zde Jawa a slévárna METAZ. Město zná také každý vodák, prázdninové víkendy tu jsou opravdu rušné. Dominantu města tvoří věž románského hradu.
Radnice má ve svém majetku školu, školku, kulturní dům a řadu bytových jednotek. Do těchto objektů, ale i do řady dalších dodává teplo a teplou vodu místní soukromá teplárna, kde město má jen symbolický podíl, s instalovaným tepelným výkonem 25 MW. Zásobuje celkem 74 odběrných míst a běží na plyn.
V těchto situacích města obvykle řeší, zda mají budovat fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla, hledat úspory ve vytápění či spotřebě teplé vody. Tyto kroky ovšem povedou ke snížení odběru tepla a teplé vody, takže teplárna pak rozpouští svoje režijní náklady do menšího odběru, což znamená nárůst cen. Pokud město není podílníkem teplárny, či vlastníkem rozvodné sítě, jeho vyjednávací pozice je často slabá a občané se stávají rukojmími teplárny.
V Týnci je však spolupráce s teplárnou dobrá. Na jednání za účasti zastupitelů i vedení teplárny se mluvilo o trendech v energetice, ale klíčová byla praktická stránka věci. Vedení teplárny ujistilo starostu, že plyn mají nakoupen za velmi výhodné ceny, a tudíž v této topné sezoně nechystají žádné velké zdražení dodávek tepla. Nebrání se dílčím fotovoltaickým elektrárnám a dalším opatřením na úsporu energie, jejich největšími odběrateli jsou Lidl a slévárna METAZ. Klíčové bude, aby plyn vůbec byl. „Musím říci, že nám tato situaci vyhovuje. V současné době si neumím představit, že bychom se měli starat o technologie. Nemáme na to ani kapacity, ani odbornost,“ vysvětluje staronový starosta Týnce Martin Kadrnožka.
Kdo není připojen k místní teplárně jsou sídliště a rodinné domy. Tady by měla obec přijít s osvětou, a to dříve, než dorazí „obchodníci“, kteří budou přesvědčovat majitelé domů či SVJ, že mohou na FVE i vydělat prodejem přebytečné energie za dnešní ceny po dobu X let. „To má svá úskalí, zaprvé nikdo neví, jaké ceny energie budou za několik let, zda to od nich někdo koupí, a hlavně podle zákona č. 248/2000 Sb, energetický zákon, je vše konstruováno pro vlastní spotřebu v rámci komunity. Náklady na realizaci velkokapacitní fotovoltaiky by se tak nemusely vrátit. Cílem zde musí být soběstačnost a nikoli byznys,“ říká Jakub Maščuch, jeden z předních manažerů UCEEB.
Jedno je však jisté, teplárna zřejmě v souvislosti s energetickou dostane na řešení emisí odklad, ale pro město to neplatí, to musí jít v dekarbonizaci příkladem. Už teď se chystá využít dotace na zateplení a výměnu oken. Většina městských objektů je zapojena do energetického managementu, který sleduje okamžité spotřeby a pomáhá hledat místa s potenciálem úspor. A tak i při absenci energetického manažera v duchu hesla, kdo měří ten spoří, snižují celkovou spotřebu. Nyní stojí před otázkou, zda si nechat vypracovat energetický audit nebo získat certifikát ISO 50 001. „Za nás jednoznačně doporučuji získat ISO 50 001. Je to systematizovaná starost o energii, protože certifikát musíte aktualizovat a udržet ho. A to se vyplatí. Audit vás k ničemu takovému nedonutí,“ popisuje Jakub Maščuch.
Nyní UCEEB v rámci projektu vypracuje doporučení, kam by se město v oblasti energetiky mohlo posunout. Bude zvažovat využití kogenerační jednotky a tepelného čerpadla voda země. Počítat bude i s řešením pro rozlehlý kulturní dům, který město loni koupilo.
Týnec nad Sázavou je jen jedním z 15 měst zapojených do Sítě energetické účinnosti, která byla založena na konci minulého roku s cílem vytvořit platformu pro výměnu zkušeností. Zatím proběhla dvě setkání starostů, kde se mohli podělit svými poznatky a dozvědět se více o energetickém managementu, o fungování trhu s energiemi a také, jak si v této oblasti vedou jejich kolegové v bavorských městech a vesnicích. Na říjen je naplánována návštěva města Schwandorf včetně prohlídky unikátního zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Více o projektu zde